Jan ŠKRDLÍK – violoncello

Renata ARDAŠEVOVÁ - klavír

Program:

Leoš Janáček: Pohádka pro violoncello a klavír

Claude Debussy (s promítáním): Sonáta pro violoncello a klavír

Sergej Prokofjev: Sonáta C dur pro violoncello a klavír op. 119

O filmu: Původní programní návrh samotného Debussyho, který do Československa přivezl po 2. světové válce pozdější děkan Janáčkovy akademie Bohuš Heran (žák zakladatele Českého kvarteta Hanuše Wihana), propojili scénáristé s příběhem ukradeného a znovu navráceného violoncella - příběhem, který se přihodil violoncellistovi Janu Škrdlíkovi, který ve filmu hraje roli tuláka-violoncellisty. Na pozadí reálně zaznívající Debussyho sonáty (díla z roku 1915) se odehraje příběh, který jistě zaujme také přírodními snovými scenériemi a dynamicky rozehranými výstupy herců-tanečníků plnými vtipných nápadů. Myšlenka filmu je nadčasová a není omezena rokem 1915, kdy vznikla sonáta: Mezilidské vztahy by měly být nadřazené hrubé matérii a umění má hodnotu jen potud, pokud slouží člověku. Režisérem filmu je nedávno zesnulý Milan Růžička. Jako scenárista v Barrandově vytvořil dlouhou řadu filmů. Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Studoval u předních českých violoncellistů jako Jan Hališka, Bedřich Havlík nebo Daniel Veis, a dále pak u Luise Clareta v Barceloně. Obdržel prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění. Jeho CD Bachových suit bylo vybráno v roce 2003 japonskou firmou Geocities mezi deseti tituly reprezentujícími českou interpretační tvorbu. Od roku 1997 vyučuje na brněnské konzervatoři. Od roku 2004 vede vlastní interpretační kurzy v Opočně. Svoji zahraniční pedagogickou činnost zahájil vedením vlastních interpretačních kurzů ve Španělsku v roce 2003. Jan Škrdlík vystoupil v posledních 20 letech na zhruba 1.400 koncertech po celém světě. Jeho diskografie zahrnuje všechny hudební slohové období z tvorby pro violoncello a dočkala se vpravdě mezinárodního uznání. Působení jeho hry popsal svým dvěma milionům čtenářů floridský deník El Nuevo Herald v souvislosti s jeho vystoupením na „Festival Miami" v roce 2005 takto: „Škrdlík se svým violoncellem způsobil opravdovou senzaci... ...emotivní Škrdlíkova interpretace si okamžitě podmanila srdce posluchačů..." Mezi violoncelly na které hrál je i nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, jehož krádež a navrácení před rokem vzbudila pozornost celé české veřejnosti. Renata Ardaševová, rodným příjmením Lichnovská má na svém kontě řadu CD, rozhlasových a televizních nahrávek, spolupracuje aktivně s předními domácími i zahraničními umělci, účastní se prestižních projektů, jakými jsou např. festival Concentus Moraviae nebo České sny. Kritika oceňuje především její vnitřní náboj a emotivní ztvárnění hudebního obrazu jakož i zvukové kvality a smysl pro formu a výstavbu interpretovaných skladeb. Po úspěšných studiích se Renata Ardaševová stala vyhledávanou sólistkou i komorní hráčkou, kterou slyšela světová pódia v Německu, Rakousku, Velké Británii, Švýcarsku, Turecku.