| seznam článků |
|---|
| Výstava Zvyky českých a polských vánočních svátků trvá až do konce roku |
| Strana 2 |
| Strana 3 |
| Strana 4 |
| Strana 5 |
| Strana 6 |
| Strana 7 |
| Všechny strany |
Česko - polská výstava Zvyky českých a polských vánočních svátků, která byla zahájena na druhou adventní neděli na Městském úřadě v Novém Městě nad Metují, potrvá až do konce roku.Na výstavě si můžete prohlédnout výrobky dětí z českých a polských mateřských a základních škol. Seznámíte se zde například, jak probíhá tradiční štedrovečerní hostina u našich polských sousedů.
Pod sváteční ubrus se v Polsku dává seno, které má připomínat, že se Ježíšek narodil ve chlévě. Na začátku štědrovečerní večeře se rodina a hosté dělí o oplatku. Je to symbol smíření a příležitost popřát si všechno nejlepší. Dalším zvykem je prostření jednoho talíře s příborem navíc, pro případného hosta. Samotná večeře se skládá z dvanácti chodů, symbolizujících 12 měsíců v roce a 12 apoštolů. Hlavním jídlem je smažený kapr a jiná jídla z ryb. Před tím se obvykle podává červený boršč s tzv. uszkami (taštičky s houbami, které připomínají tvarem uši), pak pierogi - taštičky se zelím a houbami, a jiná postní jídla. V různých částech Polska se jedí různé vánoční pochoutky: např. pro Slezsko je typická moczka, namočený perník s rozinkami, ořechy, mandlemi a sušeným ovocem, a také makowki - rohlíky máčené ve sladkém mléce a obalované v máku.
Po večeři se rozbalují dárky, které nenosí Ježíšek, ale Hvězdář (Gwiazdor). Večer je tradičně zakončen půlnoční mší (pasterka), které se účastní celá rodina.
Foto archiv MěÚ Nové Město nad Metují
