| seznam článků |
|---|
| Vila Čerych byla svědkem křtu knihy Z českoskalických pamětí |
| Strana 2 |
| Strana 3 |
| Strana 4 |
| Strana 5 |
| Strana 6 |
| Strana 7 |
| Strana 8 |
| Strana 9 |
| Všechny strany |
Nový cyklus nazvaný Na kus řeči ve Vile Čerych byl zahájen setkáním se spisovatelkou Věrou Vlčkovou, rozenou Pokornou. Rodačka z České Skalice, vystudovala Pedagogickou fakultu v Hradci Králové a Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, obor český jazyk – dějepis – angličtina. Vyučuje historii a jazyky, publikuje převážně tematicky z regionální historie, věnuje se překladatelské činnosti.
Věra Vlčková vydala od roku 1999 celkem deset titulů. Z nich jmenujme „Horizonty (ne)svobody I a II". Tyto dvě publikace se věnovaly politickým vězňům okresu Náchod. Kniha „Doufám, dokud dýchám..." popsala životní příběhy čtyř žen, které přežily holocaust. Dvě z nich byly rodačky z České Skalice – Věra Bondyová-Löwenbachová a Eva Reichová-Zelená.
Zatím posledním titulem Věry Vlčkové je „Z českoskalických pamětí – Vyprávění, co v České Skalici bylo a jak se žilo". Tato kniha vyšla před vánoci 2012 v nakladatelství Pavla Mervarta a je stále ještě v nabídce regionálních knihkupectví.
Ve Vile Čerych došlo v úterý 22. ledna na křest „Českoskalických pamětí". Tomu předcházelo vyprávění Věry Vlčkové, jak trávila mládí v České Skalici, vzpomněla svých rodičů a známých českoskalických osobností, proč se nakonec stala učitelkou a ne divadelnicí a jak se dostala k psaní.
Zároveň Věra Vlčková pohovořila o vzniku křtěné knihy. Na úplném začátku totiž byly zápisky a vzpomínky uveřejňované v „Soukromém rodinném českoskalickém zpravodaji", který si pro sebe vydávala parta bývalých spolužáků z českoskalické měšťanky od srpna 1963. Přibližně do roku 1979 vyšlo 100 čísel na více než 1 tisíci stranách strojopisu. Bývalý městský kronikář Jiří Samek posbíral a uchoval všechna vydaná čísla tohoto "samizdatu".
„Pročítání jejich vzpomínek bylo také počátečním impulsem k přípravě této knihy", prohlásila Věra Vlčková. „ Texty ve Zpravodaji zachycovaly osudy obyvatel města v dobách dobrých i těžkých, jak je ve svých vzpomínkách rodáci zaznamenali. Pamětníci těchto časů již nežijí, jejich vzpomínky jsou nadále živým svědectvím i pro nové generace", doplnila autorka. Jan Holý knihu doplnil množstvím reprodukcí ze své sbírky historických pohlednic a fotografií.
Program v Čerychově vile zpestřily hudební ukázky v podání manželů Heleny a Ladislava Skořepových. Zasloužený potlesk do posledního místa zaplněného společenského sálu patřil také čteným ukázkám z „Pamětí" v podání Miloslavy Smetanové a Jiřího Musila. Obecenstvo se pobavilo i ukázkou místního dialektu, kdy „podle cáka a kdáka poznáš Skaličáka".
Kmotry knihy byli místostarosta České Skalice Josef Daňsa, bývalý kronikář Jiří Samek a vydavatel Pavel Mervart. Autorce popřáli hodně elánu do další tvorby.
