Jaroslava Kejzlarová se zapojila do činnosti červenokosteleckého divadelního souboru tak, že se v roce 1958 seznámila se svým pozdějším manželem Františkem Kejzlarem, který byl se svými rodiči a dvěma sestrami velmi aktivním členem souboru. Začátky její činnosti v souboru se datují do roku 1959, kde ve hře K. Stanislava Cesta lososů začala poprvé napovídat. Což jí zůstalo dodnes.

Mimo to si odskočila do několika her jako inspicientka a vyzkoušela si i práci zvukaře. Jak již bylo uvedeno, její hlavní činností byla a v současné době je nápověda neboli sledování textu. Na svém kontě má 34 her s celkem 366 představeními. Za velké štěstí považuje, že měla tu možnost zúčastnit se se souborem třikrát Jiráskova Hronova, a to v roce 1979 s divadelní hrou Aldo Nicolaje Tři na lavičce, v roce 1986 s hrou J. Šotoly Bitva u Kresčaku a s inscenací R. Falleta – A. Gregara Zelňačka v roce 2003. Na všechny hry, ve kterých byla aktivně zapojena, velmi ráda vzpomíná, ale na Tři na lavičce, která byla odehrána celkem 27x, a na Zelňačku obzvláště. Ta byla hrána 54x a mimo sledování textu na každé představení uvařila hrnec zelňačky.

Mimo svou divadelní profesi nápovědy, ve které je špičkou ve svém oboru, byla řadu let pokladní divadelního souboru a do konce roku 2008 byla i dlouholetou členkou výboru spolku. Se svou švagrovou, herečkou a režisérkou Emilií Dynterovou vedla mnoho let – až do roku 2008 – divadelní knihovnu. Společně zpracovaly podklady pro publikaci Místopis ochotnického divadla a v roce 2005 sestavily podle kronik a dalších podkladů Almanach k 140. výročí divadelního souboru a 80. výročí postavení a otevření Divadla J. K. Tyla v Červeném Kostelci. Po smrti manžela pokračuje od roku 1988 ve vedení písemné evidence členů souboru v odehraných inscenacích a rolích.

Jaroslava Kejzlarová je svou pracovitostí, pílí a zodpovědností příkladem pro všechny ve svém okolí.

Foto z předávání Tomáš Kábrt, www.cervenykostelec.cz