Škvoreckého pobyt v Broumově zmapoval Jan Meier ve své knize Broumovsko & literatura. Povídka Zákony džungle je autobiografická. Škvorecký, stejně jako hlavní postava Danny Smiřický, působil na broumovské měšťance (dnes Základní škola Hradební) a bydlel v klášterním bytě. Protože zde však trpěl zimou přestěhoval se nejdříve do hotelu a později do vily Josefa Ulricha na dnešní Masarykově třídě.

Škvoreckého broumovské působení se odrazilo i v textu jeho románu Mirákl, kde řeholní sestra Udelína vypráví, opět Dannymu Smiřickému, o zřízení takzvaného "koncentračního kláštera" v Broumově. Na Velikonoce roku 1950 byly po násilné policejní akci řeholníci soustředěni právě do broumovského kláštera. Mladý Škvorecký zde pobýval pouhých několik týdnů před velikonočními událostmi.

Dalším ohlasem Škvoreckého vztahu k Broumovu, o kterém se zmiňuje Jan Meier, je fotografie kaple na Hvězdě v jeho autobiografické knize Příběh neúspěšného saxofonisty.

S horolezeckými začátky spisovatele je spjatá stolová hora Ostaš u Police nad Metují. Jan Meier cituje Škvoreckého rozhovor pro časopis Stadion: "S horolezectvím jsem začínal na Ostaši. Nebyl jsem dobrým lezcem. Nevzpomínám si, že bych někdy lezl těžší cesty než trojky. Byl to nepříjemný pocit, když jsem na Ostaši nevěděl kudy kam, rozklepal jsem se a začaly mi strachem vibrovat nohy. Telegrafovat, jak říkají horolezci. Právě tam jsem poprvé spadl a houpal se na laně."

Josef Škvorecký se narodil v roce 1924 v Náchodě. Po zastavení příprav vydání knihy Tankový prapor v Československu se rozhodl zůstat v exilu a usadil se v kanadském Torontu. V roce 1971 společně s manželkou Zdenou založil nakladatelství '68 Publishers, ve kterém do počátku 90. let vydával české exilové autory a v Československu zakázaná díla. K jeho nejznámějším dílům patří zfilmovaný Tankový prapor, Prima sezóna, Příběh inženýra lidských duší či Mirákl.

Foto Josefa Škvoreckého Wikimedia Commons Jiří Hůlka