V programu návštěvy byla prohlídka budovy hospice. Seznámení se se zde poskytovanou komplexní hospicovou péčí proběhlo při osobním setkání s vedením hospice v čele s ředitelem Miroslavem Wajsarem a nejbližšími spolupracovníky.

Paní Zemanová měla navštívit původně dva pacienty s doprovázející manželkou, ale nakonec byli tři. Těžce nemocný pán projevil prý své poslední přání setkat se s paní prezidentovou, a tak navštívila také jeho. Setkání bylo dojemné, plné soucítění a pacient popřál paní Zemanové vše nejlepší v úloze manželky prezidenta i do budoucna, kterého se však on sám už nedožije.

Vedení seznámilo paní Zemanovou a celou delegaci s filosofií hospicové péče, s jejími třemi formami, kterými se zdejší hospic může pochlubit (lůžkový hospic, mobilní hospic, ambulance paliativní péče), a na dotaz byla zodpovězena také otázka týkající se rozdílu hospicové péče od běžné nemocniční. Ze zájmu a otázek k této problematice bylo patrné, že se paní Zemanová hospicovou péčí již zabývala, současně však přiznala, že je toto téma velmi náročné. Na závěr byla připomenuta také návštěva pana prezidenta v červenci 2013 v Domově sv. Josefa v Žirči a paní Zemanová i její doprovod obdržela drobné dárky z Chráněných dílen u sv. Anny v Žirči a od klientů Domova sv. Josefa. Mezi dárky nechyběly ani informační materiály o hospicové péči.

"Téma by vyžadovalo určitě více času, aby bylo možné více hospicovou péči vysvětlit," říká Ludmila Rosová, staniční sestra, a doplňuje své dojmy: "Byla jsem potěšena zájmem paní Zemanové i ostatních a vnímala jsem citové zasažení v lidské rovině. Také otázka, která byla směřována k nám, jako personálu, jak to vše zvládáme, mě překvapila. Musela jsem vysvětlit, že jsem vděčná za svoji práci a že jsem ráda, že mohu pozitivně ovlivňovat nejen závěr života nemocných, ale také smýšlení celé společnosti a jejího předsudku o smrti. Je to nelehká úloha, protože společnost je zaměřená na úspěch, kariéru... nemoc a smrt není populární. Každý si uvědomí, že tím mnohé z našeho života končí. Přesto se v literatuře objevuje rčení: ‚Konec korunuje dílo'. Na konci by podle mého mělo záležet stejně tak, jako když se člověk rodí anebo prožívá produktivní věk. Poselství hospiců by tedy nemělo být strašákem, ale dobrou zprávou, že život může končit bez fyzické bolesti, ve společnosti blízkých a chápajících lidí a bez bolesti v srdci. A o to nám jako personálu jde."

Eva Wagenknechtová, vedoucí public relations, fudraising, Oblastní charita Červený Kostelec, foto Ondřej Česák