plk. Rudolf Macek - cenu převzal syn Martin Macek

Rudolf Macek se narodil 13. května 1925 v Náchodě v rodině sklenářského mistra, bývalého legionáře. V roce 1947 absolvoval vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Nesouhlas s komunistickým pučem v r. 1948 vedl mladého důstojníka ke spoluúčasti v odbojové skupině. Její vojenská část byla ale prozrazena a členové postupně pozatýkáni.

Rudolf Macek byl zatčen 17. ledna a 25. dubna 1950 odsouzen za velezradu a další prohřešky proti státu k 22 letům vězení, ke ztrátě občanských práv na dobu 10 let, konfiskaci celého jmění a vysokému peněžnímu trestu. Po 12 letech byl v červnu 1962 propuštěn na amnestii. Krátce po příchodu domů se oženil s Martou, která na něho čekala po celou dobu věznění.

Po listopadu 1989 stál Rudolf Macek u zrodu Konfederace politických vězňů Československa, kde aktivně působil jako předseda pobočky Náchod, a to až do konce svého života. V letech 1993-1996 pracoval na Ministerstvu obrany ve vojenské rozvědce. 1. ledna 1997 mu udělil prezident České republiky Václav Havel medaili 1. stupně za zásluhy o obranu a bezpečnost státu.

Plukovník Rudolf Macek zemřel 18. listopadu 2012. Ještě den předtím se naposledy uklonil u památníku obětem komunistické diktatury, který sám pomáhal vybudovat.

Václav Kaplan - cenu převzala dcera Irena Vlachová

Václav Kaplan se narodil 8. listopadu 1926 v Bystřici u Benešova. Byl to promovaný historik a dlouholetý zástupce ředitele Okresního muzea v Náchodě. Je autorem několika knih týkajících se problematiky železobetonového pohraničního opevněné z let 1935-1939. Jsou to například publikace - Pevnost Dobrošov (1983, 2. vydání 1986), Evropská stálá opevnění v období mezi dvěma světovými válkami (1984) nebo Opevnění na Náchodsku. Skutečnost a vzpomínky (1988).

Pan Kaplan je jedním z duchovních otců myšlenky a poté samotného zpřístupnění a otevření pevnosti na Dobrošově. Až do 90. let jsme ho mohli právě zde vídat jako aktivního pracovníka. Jeho osoba byla komunisty zavrhována. Zemřel 8. 3. 1996 v Náchodě.

Miloslav Čermák - cenu převzala manželka Ludmila Čermáková

Pan Miloslav Čermák byl srdcem Náchoďák. Narodil se tu 29. února 1944. Vystudoval zdejší Střední průmyslovou školu stavební a od maturity v roce 1962 až do roku 1990 pracoval v různých stavbařských profesích v národním podniku Tepna.

V roce 1990 se stal posledním předsedou Městského národního výboru. První svobodné komunální volby ho v témže roce dosadily do křesla starosty. Pro mnohé byl symbolem nového začátku města. Druhé zvolení následovalo v roce 1994. Po dvouletém řízení Náchoda ale musel Miloslav Čermák ze zdravotních důvodů odstoupit. Jeho třetí kandidatura v roce 1998 byla opět úspěšná. Ve funkci setrval do konce volebního období v roce 2002. Poté byl i nadále členem zastupitelstva.

Míla, jak mu náchodští říkali, uhájil rekonstrukci hotelu Beránek a Divadla dr. Josefa Čížka do původní secesní podoby. Zasloužil se o privatizaci městského pivovaru nebo získání Jiráskovy chaty na Dobrošově pro KČT Náchod. Zřídil Kulturní a sportovní nadaci města Náchoda a navázal příhraniční spolupráci s polským Klodzkem. Velmi podporoval studenty a tak se angažoval i jako prezident studentského festivalu Náchodská Prima sezóna.

Mezi jeho záliby patřila kromě rodiny a sběratelství dýmek a betlémů hlavně hudba - jazz a swing. Sám hrál na několik hudebních nástrojů a nejednou vystoupil s náchodským Swing sextetem. Miloslav Čermák zemřel 9. 12. 2010 v Náchodě.

Petr Gangur - cenu převzal syn Václav Gangur

Petr Gangur se narodil 6. 7. 1920 v Kopašňově v tehdejším Sovětském Svazu na Podkarpatské Ukrajině. Před 2. světovou válkou pomáhal budovat opevnění na Dobrošově. Jeho bydliště bylo v České Čermné. Těsně před válkou byl povolán zpět do svého rodiště k nástupu do maďarské armády, ale podařilo se mu dezertovat. A tak se roku 1944 připojil k československému armádnímu sboru. Jako spojař zažil spoustu bitev a nejednou byl vážně zraněn.

Po válce se vrátil zpět do České Čermné za manželkou a dvěma syny. Po studiu lesnické školy v Táboře pracoval na polesí v Kynžvartu. Za převaděčství byl ale po udání od roku 1949-1950 vezněn.

Po návratu z vězení pracoval jako agronom v JZD na Trutnovsku. Téměř po dvaceti letech se vrátil zpět na Náchodsko. Práce v Rubeně mu dala nové přátele a důvěru. V roce 1969 se stal na téměř 11 let tajemníkem MNV. Byl jedním z předních bojovníků za vybudování vodovodu na Dobrošově.

Petr Gangur byl nositelem mnoha významných vyznamenání - československého válečného kříže za bojové zásluhy, medaile za chrabrost, medaile za zásluhy II. stupně, medaile za vítězství nad Německem a pamětní medaile ke 2. výročí osvobození ČSR. Byl členem konfederace politických vězňů. Zemřel 11. září 2000.