Tragickou událost před 70 lety na Náchodsku si vedle Náchoda a České Skalice připomněli i v Hronově

Tisk
PB110016_deportace_TitulNásilný transport Židů z Náchodska před 70 lety nejdříve do Terezína, pak dál do vyhlazovacích nacistických táborů, si připomněli ve třech městech regionu. V Husově sboru v Náchodě a v České Skalici v pátek 9. a v sobotu 10. listopadu, v neděli pak v modlitebně Českobratrské církve evangelické v Hronově.

Ke každé pietní vzpomínce přispělo i vystoupení původně vokálního sexteta, nakonec hudebního dua Noach z Ostravy, pod vedením Tomáše Novotného s jeho slovním doprovodem.

V Hronově zněla hudba v průběhu bohoslužby, kterou sloužil senior Michal Kitta a výběrem textů, kázáním i organizací jí vtiskl důstojný ráz. Dirigent souboru Noach Tomáš Novotný přispěl nejen zasvěceným moderováním jednotlivých skladeb, ale společně s farářem Kittou vytvořili důstojný rámec, do něhož vzpomínku na deportované bývalé spoluobčany z Náchodska zasadili. Michal Kitta zakončil své kázání „ke smutnému výročí, kdy v listopadu 1942 započaly u nás transporty Židů do koncentračních táborů“ slovy: „Neptejte se autorit, koho máte milovat. Otázka zní, jsem bližním já? Jsem já ochoten stát se druhému člověku milosrdenstvím? Staneš se i ty druhým lidem bližním? Budeš i ty, budu i já, milosrdný?“.

V jednom z příběhů, které vyprávěl, Novotný připomněl: „něco, co si musíme uvědomovat je, že křesťanství vyrůstá neodmyslitelně z židovského náboženství a tím i naše evropská kultura vyrůstá právě z tohoto židovského kořene. A dovolím si připomenout ještě jedno výročí. Před dvěma dny bylo výročí tzv Křišťálové noci, tedy událostí, které už v roce 1938 velice jasně začly to, co se pak vyvinulo v holocaust.

Pro nemoc člena souboru přijel Noach na Náchodsko s náhradním programem, kterým byla klezmerova hudba v provedení klarinetistky Ráchel Polohové a Anežky Gebauerové na bajan. Obě studovaly ostravskou konzervatoř, kterou Anežka letos končí, Ráchel již pokračuje ve studiu judaistiky na UK v Praze.

Klezmerova hudba, jak se od poloviny minulého století říká lidové hudbě východoevropských Židů, je taneční hudba, která vychází ze synagogálního zpěvu. Je rytmická, na poslech zní líbezně, na vystoupeních, jak se shodli návštěvníci, se dobře poslouchala.

Mše a vzpomínky na deportaci se zúčastnili vedle členů místní ekumeny i kladští rodáci zejména dnes bydlící v polském Pstražném, hosté z Červeného Kostelce i z Náchoda.

obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10

obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
zpět na článek